O Ikonách

Ikona je posvátným zobrazením, bytostně ukotveným v pravoslavné duchovní tradici, jež se vyjadřuje výtvarným jazykem byzantsko-slovanské kultury. Pro porozumění ikoně je třeba neopomíjet jak její historický a umělecký rozměr, tak myšlenkové zázemí, z něhož se odvíjí. Vytříbená forma ikony evokující atmosféru nadčasové harmonie a ticha společně s pečlivě teologicky promyšleným obsahem intenzivně oslovuje i dnešního člověka, stejně jako promlouvala k lidem minulosti. Ikony na nás často působí dojmem slavnostní, vznešené krásy a zároveň citovou vroucností, která je ukotvena především v jejich živé, zářivé barevnosti.

Poselství ikony však neulpívá pouze v její estetické kvalitě. Zajisté na nás působí smyslově, dotýká se také našich citů a rovněž představuje výzvu rozumu, ale nelze ji redukovat pouze na tyto kvality. Je obrazem, překračujícím tvary tohoto viditelného světa a zpřítomňujícím v materii obrazu duchovní realitu. Ve světle transcendentního, přesahujícího světa se sjednocují prvky spirituální s uměleckými, aby člověka přivedly k duchovnímu nazírání obsahu ikony.

Součástí tradice ikonomalby je i způsob jejího studia, po nezbytné výtvarné a teologické přípravě u zkušeného ikonopisce. Jana Richterová se věnuje ikonomalbě od roku 2009 pod vedením české ikonopisky Mgr. Sylvy Novotné.